Jde o dnes většinou známou hru, která v rekreační podobě nemá nijak složitá pravidla a je rozšířená v různých formách po celém světě. Není divu, že její historie sahá až do starověkého Řecka a Říma. Řekové si s oblibou krátili čas hrou, kdy házeli kamenné koule na cíl, přičemž preferovali sílu a tvrdost. Římané se však dnešní podobě pétanque přibližovali nejvíce. Ke hře používali dřevěné koule s kovovým pláštěm, které se snažili umístit na méně vzdálený cíl. Hra se postupně rozvíjela, rychle se šířila po celé Evropě, až se dostala do středomořské oblasti Francie. Zde k rozvoji hry přispěli dokonce francouzští vojáci, kteří z nudy hráli „jeu de boules“ s dělostřeleckými koulemi. Až na začátku 20. století vznikla první pravidla, která si rychle získala popularitu na celém světě.

Oficiální podobu dostává tento sport v Lyonském regionu a hra „Lyonnaise“ se stává v roce 1850 sportem a dochází současně k založení první oficiální společnosti „Le Clos Jouve“. V roce 1906 je založena Lyonská a regionální federace, v roce 1933 Národní federace her s koulemi, která se v roce 1942 stala Francouzskou federací. Hra se zrodila z tzv. „Jeu Provencal“ (Provensálská hra). Pravidla byla uzákoněna v roce 1927 a v roce 1945 vznikla Francouzská federace pétanque a provensálské hry – FFPJP Fédération Francaise de Pétanque et Jeu Provencal). Pétanque tak nastoupil vítěznou cestu světem…

Hra vznikla v městečku La Ciotat nedaleko Marseille ve Francii. Stalo se tak roku 1908. Tehdy se každé odpoledne pod platany Beraud clubu scházela společnost hráčů tzv. Jeu Provencal, neboli provensálské hry. Tato hra se hrála s koulemi, které byly celé pokryty drobnými výstupky, a před odhozením koule se provádělo několik kroků. Mezi účastníky byl i Jules Le Noir, jenž trpěl silným chronickým revmatismem, který mu zamezil hraní provensálské hry. Při ní se totiž koule házely až na dálku 20 metrů, a bylo tudíž potřeba k tomu vynaložit mnoho síly. Dříve býval v této hře velmi úspěšný, nyní však frustrovaný svým špatným zdravotním stavem sedával při postranní čáře, neschopen účastnit se utkání.

Jeho přítel Ernest Pitiot, který tato utkání pořádal, umožnil Le Noirovi účastnit se hry a spolu k tomuto účelu upravili pravidla. Nejprve se ke dvojici přidalo několik přátel ze solidarity, ale postupně tento způsob hry upoutal i ostatní hráče. Hrálo se tzv. „des pieds tanqués“, což znamená „s nohama u sebe“. Z toho vznikl zkomolením název hry s novými pravidly. Ta se rychle stala populární v celé Provence i přes odpor konzervativních hráčů provensálské hry. Roku 1927 byla pravidla uzákoněna. Pravidla mezinárodní federace FIPJP lze najít na www.czechpetanque.cz.

Historie v krajích českých a moravských se píše od roku ….., kdy skupina frankofilů z Prahy, Brna i Třebíče pořádala první mistrovství ČR v Ratibořicích u Třebíče. Vítězem z … týmů se tehdy stali borci ……